+1 500 000 výrobků v nabídce
7000 každodenně balíků
+300 000 zákazníků ze 150 zemí
Kontaktujte svého zástupce u TME. Požádejte o schůzku.
Dioda je pravděpodobně nejstarší polovodičové zařízení. Různé typy diod se používají k usměrňování napětí, omezení jeho hodnoty, přepínání proudových obvodů, detekci a míchání signálů. Speciální typy diod, jako je například tunelová nebo kapacitní dioda, se používají v mikrovlnných generátorech nebo ladicích obvodech radiových přijímačů.
Základní rozdělení diod zahrnuje funkční skupiny, ve kterých je ještě třeba rozlišit podskupiny podle typu pouzdra, způsobu montáže, maximálního ztrátového výkonu (včetně možnosti použití chladiče) a další. Jsou mezi nimi také sestavy diod umístěné v jednom pouzdře (diodové moduly), případně připojené speciálním způsobem, jako jsou Graetzův usměrňovací můstek nebo 8 ochranných diod se společnou katodou nebo anodou, jež jsou určeny k zabezpečení 8bitové datové sběrnice.
Při výběru diody pro aplikaci je třeba věnovat pozornost řadě jejích parametrů, a to nejen elektrických, ale i mechanických. Nelze to však provést izolovaně od jejího určení, protože v závislosti na typu diody získávají její různé parametry dominantní význam. Například pro usměrňovací diodu to budou: maximální konstantní kondukční proud, maximální konstantní zpětné napětí, prahové napětí (nazývané také propustné napětí) při maximálním kondukčním proudu, zpětný proud při maximálním zpětném napětí, ztrátový výkon, přípustná teplota přechodu. Naproti tomu pro Zenerovy diody, které lze použít ke stabilizaci napětí nebo omezení přepětí, mají tyto parametry odlišný význam. Prahové napětí ve většině aplikací již není tak důležité, protože tato dioda funguje hlavně při polaritě v závěrném směru. Důležité je nicméně průrazné napětí a jeho tolerance, protože u tohoto typu diody se vyžaduje, aby opakovaně, přesně stabilizovala napětí vyskytující se v závěrném směru. S kondukčním proudem je také zacházeno odlišně, protože se jedná hlavně o proud v závěrném směru, který by měl být v usměrňovací diodě co nejmenší, stejně tak a u Zenerovy diody, avšak po dosažení průrazného napětí se očekává, že dynamický odpor diody bude co nejmenší. Očekává se také, že přechod do stavu průrazu přechodu bude mít prudký, lavinovitý charakter – jinak než v usměrňovací diodě, ve které mohou mírné charakteristiky průrazu zajistit větší životnost diody.
Obdobně je třeba posuzovat ostatní typy diod, které mají vlastnosti konfigurované podle použití. Větší význam mají také jiné parametry, jako jsou například četnost přepínání, kapacita přechodu atd. To platí zejména pro diody používané ve vysokofrekvenčních obvodech, jako jsou míchačky, vysokofrekvenční generátory, detektory a další. Je tedy mylný předpoklad, že „dioda je dioda“ a každá zvolená pouze z hlediska kondukčního proudu a průrazného napětí dioda splní svůj účel v jakékoli aplikaci.
Diody lze v závislosti na funkci členit mimo jiné na: univerzální diody (malý kondukční proud, malé nebo střední zpětné napětí, velký pracovní kmitočet), usměrňovací diody (velký zpětný proud, velký kondukční proud, malý pracovní kmitočet), pulzní diody (přepínací; krátká doba přepínání při změně polarizace, kapacitní diody (varikapy, varaktory; variabilní kapacita ovládání napětí), mikrovlnné diody (tunelové, Gunnovy, nabíjecí; k usměrňování, generování a zesilování elektrických průběhů v mikrovlnném rozsahu), Zenerovy diody (pro stabilizaci napětí), lavinové diody a transily (přepěťová ochrana). Některé LED diody jsou nabízeny ve verzi „glass passivated“ - malá vrstva skla použitá k zajištění přechodu P-N zlepšuje elektrické vlastnosti, omezuje únikový proud a zvyšuje odolnost proti průrazu.
Sklad: