+1 500 000 výrobků v nabídce
7000 každodenně balíků
+300 000 zákazníků ze 150 zemí
Kontaktujte svého zástupce u TME. Požádejte o schůzku.
Fototranzistory jsou polovodičové optoelektronické součástky. Jsou to tranzistory, nejčastěji bipolární, u nichž průtok proud závisí (a je proporcionální) na intenzitě světla dopadajícího na přechod báze-kolektor. Při silném osvětlení klesá napětí na přechodu k 0 V. Z jiných pohledů se funkce fototranzistoru blíží funkci běžných tranzistorů, snadno se implementují a používají v mnoha aplikacích.
U fototranzistorů je přechod báze-kolektor proveden ve formě fotodiody. Fotony dopadající na strukturu v ní generují náboj, který (podobně jak u běžného tranzistoru) řídí zesílený elektrický signál, tj. průtok stejnosměrného proudu mezi kolektorem a emitorem.Jelikož je funkce součástky závislá na světle, jsou tyto součástky vyrobeny z průhledných materiálů, ve formátech blížících se diodám LED (3/5 mm). Můžeme se setkat s variantami se dvěma vývody (emitor, kolektor), jak i třemi, které navíc umožňují ovládat potenciál báze. Dostupné jsou v pouzdrech pro vývodovou i povrchovou montáž (THT, SMT), rovněž v miniaturizovaných formátech 0805.
Přestože jsou fototranzistory součástkami s kratší reakční dobou než fotorezistory, ustupují z tohoto hlediska fotodiodám. Pro správnou funkci potřebují též poměrně intenzivní osvětlení. Přesto, jelikož se vyznačují citlivostí v širokém spektru, se skvěle osvědčují mj. jako přijímače infračervených signálů, neviditelných pro lidské oko. Fototranzistory se používají jako prvky čidel přerušení paprsku, často používaných v automatizaci a zabezpečovacích systémech. Jako komponenty se fototranzistory používají voptočlenech, neboli elektronických součástkách, které slouží k oddělení obvodů, např. v telekomunikačních zařízeních, jak rovněž při využívání výstupů mikrokontroléru pro ovládání indukčních zátěží (elektromagnetická relé atp.). Proto také mají optočleny pracovní parametry příbuzné s fototranzistory.
Při výběru fototranzistorů je nutno brát ohled na hodnoty elektrických parametrů připomínajících bipolární tranzistory. Určitě je potřebné věnovat pozornost jmenovitému napětí kolektor-emitor a výkonu neboli ztrátám tranzistoru rozptylovaným jako teplo ve struktuře. Existuje rovněž řada dalších vlastností charakteristických pro fototranzistor jako optoelektronickou součástku. Jsou to mj. zorný úhel, umožňující definovat optimální směr osvětlení vůči čelu součástky; proud za tmy, tj. maximální velikost proudu, který poteče mezi kolektorem a emitorem v situaci, kdy na strukturu nebude působit elektromagnetická vlna; délka vlny v místě maximální citlivosti (zde je nutné pamatovat, že se fototranzistory vyznačují citlivostí na široké pásmo záření a tento parametr určuje právě kmitočet pro nejvyšší citlivost). V některých aplikacích, zvláště z oblasti komunikací, budou velmi důležitými hodnotami rovněž doby sepnutí a vypnutí, které popisují, za jakou dobu dosáhne fototranzistor nominální vodivosti pro danou intenzitu světla.Samozřejmě, pokud vezmeme do úvahy specifikum daného projektu, rozměry plošného spoje, či dokonce estetické ohledy, je nutné věnovat pozornost mechanickým parametrů součástky: tvaru, průměru a barvě čočky (pozor: často plní funkci IR filtru, který omezuje spektrum světla dopadajícího na strukturu součástky). A samozřejmě metodě montáže.
Sklad: